Při větším zatížení se klade velký důraz na přípravu podloží a jeho spádování. První spodní vrstva má mít tloušťku 200 mm a je ze štěrku frakce 16 - 32 mm. Slouží na hrubé vyrovnání terénu. Po důkladném zhutnění válcem nebo vibrační deskou se položí druhá podkladová vrstva tloušťky 100 - 150 mm ze štěrku frakce 8 - 16 mm, která se také zhutní.
Poslední vrstvou je vrstva štěrku frakce 4 - 8 mm tloušťky 30 - 50 mm, do níž se přímo ukládá přírodní kámen. Spáry mezi kameny vysypeme štěrkem frakce 0 - 4 mm. Dešťová voda může prosakovat a případně větší šířky spár může v nich růst i tráva. Takový postup zaručí odolnost podloží vůči mrazu. Solidním a nadčasovým řešením jsou zpevněné plochy ze žulových kostek. Už použité kostky z rozebraté komunikace mají svou patinu, nové potřebují čas, aby ztratily svůj surový vzhled.
Zpevněné chodníky z nášlapných kamenů najdou uplatnění například v zahradách, kde by souvislý chodník opticky zmenšil malou travnatou plochu, případně by ji nevhodně rozdělil na dvě části. Nejprve si kameny položíme jen tak nasucho, měníme jejich polohu, odstupy, případně volíme různé barevné kombinace přímo v zahradě. Tak získáme nejlepší řešení. Kameny pak uložíme do vrstvy štěrku (4 až 8 mm, respektive 0 až 4 mm) hrubé alespoň 30 mm. Kameny nemají trčet z trávníku, abychom o ně nezakopávali (zejména děti), nemluvě o problémech při kosení.